Porucha barvosleposti: Když barevný svět vypadá jinak

Porucha barvocitu, někdy označovaná jako barvoslepost, je oftalmologický stav, při kterém jednotlivci mají omezenou schopnost rozlišovat určité barvy. I když se jedná o geneticky podmíněný stav, může se také vyvinout z důvodu určitých nemocí nebo vedlejších účinků některých léků. Pojďme se podívat na to, co tato porucha znamená pro jednotlivce a jak s ní žít.

Typy poruch barvocitu:

  1. Deuteranopie: Omezená schopnost vnímat zelenou barvu.
  2. Protanopie: Omezená schopnost vnímat červenou barvu.
  3. Tritanopie: Omezená schopnost vnímat modrou barvu.

Projevy poruch barvocitu:

  1. Obtíže rozlišováním barev: Osoba s poruchou barvocitu může mít problémy s rozlišováním některých barev nebo je zaměňovat.
  2. Problémy s viděním při špatném světle: Poruchy barvocitu mohou být zvláště nápadné při špatném osvětlení, kdy je obtížné rozeznat barevné odstíny.
  3. Omezené vnímání barevných detailů: Některé jemné odstíny barev mohou být pro osoby s poruchou barvocitu těžko rozeznatelné až nemožné.

Život s poruchou barvocitu:

  1. Profesionální kariéra: Některé profese, jako například pilot, elektroinstalatér nebo grafik, mohou vyžadovat schopnost rozlišovat barevné detaily. Osoby s poruchou barvocitu by se měly před výběrem kariéry informovat o těchto požadavcích.
  2. Bezpečnost na silnici: Některé dopravní značky nebo světelná zařízení na silnicích mohou být pro jedince s poruchou barvocitu těžko rozeznatelné. Pro jedince s poruchou barvocitu to znamená, že musejí řízení věnovat vyšší pozornost. V případě poruch vjemu červené a zelené barvy nemusí být řidičský průkaz vůbec vydán.
  3. Označení barev: V každodenním životě může označování oblečení, barevných předmětů nebo barevných odstínů pomoci jednotlivcům s poruchou barvocitu snadněji se orientovat.

Technologická pomoc:

  1. Barvoslepé aplikace: Existují mobilní aplikace, které pomáhají lidem s poruchou barvocitu rozpoznávat barvy pomocí kamerového zařízení.
  2. Speciální brýle: Pro osoby s poruchou barvocitu, případně barvoslepé, byly vyvinuty speciální brýlové čočky, které pomohou s jejich rozlišováním.

Prevence:

Většina případů poruch barvocitu je genetická a neexistuje pro ni přímá prevence. Nicméně, odborná diagnostika a odborná péče mohou pomoci jednotlivcům lépe porozumět svému stavu a naučit se strategie pro zvládání každodenních situací.

Porucha barvocitu ani barvoslepost nejsou život ohrožující. Většina postižených se s problémem úspěšně vyrovnává. Pokud máte podezření na poruchu barvocitu, je potřeba kontaktovat svého očního specialistu a informovat se o vhodných strategiích pro každodenní život.

Přejít nahoru