POUŽITÍ ATROPINU PŘI ŘEŠENÍ NÁRŮSTU KRÁTKOZRAKOSTI
Před čtením tohoto příspěvku upozorňujeme, že atropin mohou předepisovat pouze lékaři. Atropin ve vyšších koncentracích je silně toxický!!! Nedoporučujeme jakkoli s touto látkou experimentovat!!!
Odhaduje se, že do roku 2050 bude krátkozrakost postihovat asi 50% celosvětové populace. Vyšší krátkozrakosti jsou spojeny s patologiemi ohrožujícími funkci zraku. Jedná se hlavně o odchlípení sítnice, makulární degeneraci, šedý zákal a glaukom. Na základě celosvětového nárůstu myopie u dětské populace a s vědomím, jaký dosah má tento problém do budoucnosti, bylo zkoumáno mnoho teorií optických, environmentálních a farmaceutických, které by mohly nárůst krátkozrakosti zpomalit.
O možnostech aplikovat speciální brýlové a kontaktní čočky, stejně jako o důležitosti omezit používání digitálních zařízení a navýšit dobu trávenou v přírodě, jsem se zmiňovali v předchozích příspěvcích. Poslední kapitolou, která nám chybí v tématu řešení nárůstu krátkozrakosti u dětí a mládeže je použití atropinu.
Atropin se využívá jako parasympatolytikum, tj. látka tlumící účinky parasympatického nervového systému. V oftalmologii se tato látka běžně používá například k rozšíření zornic pro potřebu vyšetření nitroočního prostoru.
Jako látky pro snížení nárůstu krátkozrakosti se používá nízká dávka atropinu v roztoku (0,01 až 0,05 %). Ze všech dosud navrhovaných možností je atropin považován za nejúčinnější metodu, avšak mechanismus působení není zcela jasný.
První použití atropinu jako prostředku ke snížení progrese krátkozrakosti bylo založeno na hypotéze, že vadu způsobuje nadměrná akomodace, přičemž atropin sníží napětí ciliárního svalu a tím sníží vliv akomodace na její růst. Zatímco hypotéza o akomodaci a jejím vlivu na zvyšování myopie byla potvrzena, pravděpodobnost funkce atropinu na akomodaci, v jejímž důsledku by došlo ke snížení růstu vady, byla vyvrácena. Nadměrná akomodace zůstává jako jeden ze zásadních faktorů nárůstu krátkozrakosti, ale její vliv na nárůst resp. zpomalení růstu krátkozrakosti je spíš otázkou přístupu k životnímu stylu, který vedeme, tj. abnormální zátěž práce oka do blízka (PC, tablety, mobily) a omezení doby pobytu při outdoorových aktivitách na přirozeném světle.
Po vyvrácení předpokládaného vlivu atropinu na akomodaci (ve smyslu zpomalení růstu krátkozrakosti) se vědci zaměřili na zkoumání jeho účinků na sítnici, cévnatku a bělimu.
Zatímco byl vliv atropinu (opět ve smyslu zpomalení růstu krátkozrakosti) u sítnice a cévnatky vyloučen, jako nejpravděpodobnější účinek působení atropinu na zpomalení růstu krátkozrakosti se jeví ovlivnění kolagenové tkáně bělimy. Výchozím předpokladem je, že hlavní roli v nárůstu krátkozrakosti způsobuje prodlužování oka.
Výzkumy v této oblasti stále pokračují, nicméně se prokazuje, že v boji proti nárůstu krátkozrakosti je atropin velmi výrazný prostředek.
Protože atropin vadu neodstraní, je třeba dítě i nadále korigovat. Nejvhodnější je atropin kombinovat s dříve uvedenými korekčními prostředky pro tzv. myopia management, jako jsou speciální brýlové čočky (např. MiYosmart) nebo ortokeratologické čočky (např. Precilens DRL Night Lens) a zároveň důrazně dbát na omezení doby strávené prací do blízka na PC, tabletech a mobilech, a prodloužit dobu trávenou venku na přirozeném světle.