Nový pohled na krátkozrakost – krátkozrakost jako sociální problém V

ŘEŠENÍ MYOPIZACE – MYOPIA MANAGEMENT

Dle statistik bude v roce 2050 polovina lidstva krátkozraká. Již dnes se vyskytuje čím dál tím více dětí, které krátkozrakostí trpí. Je prokázáno, že pokud má dítě v šesti letech -0,5D, v sedmnácti letech může mít vadu až -5D. Bohužel, v tomto věku ještě není vývoj vady zcela končen. V dnešní době možná ani o konci vývoj nelze mluvit. Jak se vada vyvíjí záleží na mnoha faktorech. Genetika je pouze jedním z nich. Dalšími je životní styl a míra používání digitálních zařízení.

Bohužel na krátkozrakost nelze nahlížet pouze jako na vadu, která vyžaduje nošení brýlí nebo kontaktních čoček. Čím vyšší je vada, tím vyšší je riziko patologie oka v podobě glaukomu, poškození sítnice myopatií, předčasnou kataraktou nebo odchlípenou sítnicí a jinými.

Zatím co genetické faktory vývoje krátkozrakosti ovlivnit nelze, životním stylem a omezením používání digitálních zařízení obzvláště u dětí vývoj vady ovlivnit lze. Nejrizikovějším obdobím pro nárůst krátkozrakosti jsou růstová období, tudíž věk do patnácti let u dívek a osmnácti let u chlapců. Neznamená to ale, že krátkozrakost nerost po tomto věku. Vývoj vady vady pokračuje až do cca dvaceti pěti let. Dál záleží na způsobu a míře práce, trávení volného času v přírodě atd.

Vzhledem k rizikům, které krátkozrakost přináší, rozvíjí se poměrně rychle korekční možnosti, které umožňují rozvoj krátkozrakosti zpomalit až zastavit. Základem je „položit“ obraz, který je plošší než zakřivení sítnice na sítnici. Zakřivení obrazu je ovlivněno mnoha faktory, právě například dlouhodobým koukáním do blízka – do mobilu.

Jaké jsou tedy možnosti?

  • Brýlové čočky (my pracujeme s čočkami MiYosmart od firmy HOYA). Tato brýlová čočka má regulérní střed a prtiferii, na které se střídá regulérní dioptrie s dioptriemi o + 1,5D nižší. Toto střídání plošek pokládá obraz na sítnici a zároveň zachovává zrakovou ostrost v celé ploše.
  • Měkké kontaktní čočky, které vypadají jako bifokální kontaktní čočky, ale s individualizovanou centrální částí tak, aby se část s addicí (přídavkem) dostala do prostoru zornice. Tj. centrální část má dioptrie do dálky, periferie „pokládá“ obraz na sítnici. Měkké čočky doporučujeme jako doplněk k brýlím MiYosmart tam, kde by se brýle mohly poškodit. Převážně tedy u sportu.
  • Velmi účinnou a zatím u nás trochu přehlíženou metodou je použití ortokeratologických čoček. Jedná se RGP individualizované čočky, které remodelují povrch rohovky. Změnou zakřivení lze dosáhnout nula dioptrií. Periferie opět vytváří addici, která přikládá obraz na sítnici. Výhodou této metody je právě dosažení 0D. Čočky se aplikují přes noc. Přes den je tedy uživatel bez brýlí nebo kontaktních čoček. Tato metoda se nepoužívá pouze pro myopia management korekci, ale i v případě, že nechcete nosit brýle, měkké čočky nedělají dobrotu nebo nemůžete na laserkorekci.
  • Možnost, kterou předepisuje pouze lékař, je pravidelné kapání atropinových kapek. Atropinové kapky (řečeno velmi jednoduše) oko relaxují a snižují tak jeho lámavost. Ideální je používat kapky v kombinaci s ostatními metodami. O použití atropinových kapek rozhoduje pouze lékař. Bere v úvahu i rizika, která tato možnost přináší a omezení např. věkem. Není tedy možné si tyto kapky „samoordinovat“ nebo po lékaři vymáhat.

Jak tedy nejlépe pomoci svému dítěti s krátkozrakostí? Děti nebudou mít radost, ale základem je omezení používání mobilních telefonů, tabletů a počítačů. Je velmi doporučeno trávit alespoň dvě hodinu denní doby zábavou venku v přírodě nebo sportovními aktivitami a používat výše uvedené korekční pomůcky.

 

Přejít nahoru